Co je gin
Gin je lihovina, která je kombinací neutrálního lihu a směsi bylin a koření, v níž dominuje jalovec. Servis čistého ginu, jehož historie je stará přes půl tisíciletí, je dnes výjimkou. V současnosti je zejména základem pro míšené nápoje.
Gin je lihovina, která je kombinací neutrálního lihu a směsi bylin a koření, v níž dominuje jalovec. Servis čistého ginu, jehož historie je stará přes půl tisíciletí, je dnes výjimkou. V současnosti je zejména základem pro míšené nápoje. Pro dělení kategorie ginu je důležitý především způsob výroby.
Servis
Čistý gin (případně zředěný vodou) bylo zvykem pít až do 19. století. Dnes se podává častěji s ledem, případně doplněný závitkem citronové kůry. Jeho hlavním hřištěm jsou však míšené nápoje.
Tip: Přidáním malého množství ginu lze výrazně zlepšit chuť tomatové polévky!
Historie
Kolébkou ginu je Holandsko. Za jeho původce se považuje Franciscus de la Boë, profesor lékařství na univerzitě v Leydenu, který v 17. století redestiloval žitnou pálenku s bobulemi jalovce původně s úmyslem vyrobit urologický lék. Historické záznamy naznačují, že měl bezpochyby předchůdce.
Nejstarší zpráva – z italského Salerna - je z roku 1050. Berní knihy Amsterdamu uvádějí v roce 1492 ochucování obilné pálenky jalovcem v zájmu lepší chuti. Roku 1575 vyráběl tamtéž lihovinu zřejmě podobnou ginu Lucas Bols, zakladatel známé likérnické dynastie. V roce 1622 je popsána výroba ginu v odborné příručce.
Do Anglie se lihovina dostala díky válce Nizozemí za nezávislost na španělské koruně. Angličtí vojáci, kteří bojovali na straně Holanďanů, ochutnali nápoj, který nizozemští vojáci dostávali před bitvou na povzbuzení odvahy. Po návratu do Anglie se po něm nepřestali shánět a vyvolali tak k životu nové odvětví lihovarnictví. V současnosti se gin vyrábí v mnoha zemích světa.
Gin dnes
„Lidé se vracejí k ginu. Před deseti lety z něj býval na barovém lístku jeden koktejl z deseti, nyní se ten poměr výrazně zlepšuje, odhaduji tak tři ku deseti, někdy i více,“ Desmond Payne, 2009
Desmond Payne, Beefeater Master Distiller, byl do poloviny devadesátých let ve funkci master distiller lihovaru The Black Friars, kde byl odpovědný za Plymouth gin. Po převzetí funkce v Londýně se stal pokračovatelem odkazu Jamese Burrougha, zakladatele značky známé dnes jako Beefeater.
„V padesátých a začátkem šedesátých let…se gin spojoval s představou starého klobouku, muže ve středním věku a soupravou na bridž a stal se zcela nemoderním,“ Geraldina Coates, 2000
Geraldina Coates je předurčena svou příslušností k rodině, jež po léta produkovala Plynmouth gin, ke kariéře uznávané znalkyně ginu a spisovatelky odborných publikací.
Způsob výroby
V praxi se uplatňují tři cesty, jak aromatizovat a ochutit destilát kořením a bylinami.
Tzv. studená cesta (anglicky: compounding) představuje vmíchání trestí, esencí a tinktur do základní lihoviny. Výrobci významných značek se této metodě vyhýbají.
Dalším způsobem je přechod základní lihoviny ve stavu plynném nebo kapalném (kondenzovaném) přes kompozici bylin a koření umístěnou v horní části destilačního zařízení (anglicky: racking). Touto cestou se ubírá většina prvotřídních producentů.
Nejefektivnějším postupem je vložení vaku s kořením a bylinami na určitý čas do základní lihoviny, jejich pozvolné zahřátí a poté redestilace macerátu. Tento způsob (anglicky: steeping) je typický např. pro Beefeater.
