Vyšší škola mixologie (2) - Whisky podle kompasu
Bývaly časy, že si host objednal skotskou a barman mu bez mrknutí oka nalil panáka Ballantine´s nebo Johnnie Walker. Převrat v devětaosmdesátém zatřásl i touto praxí. Chcete-li si dnes koupit skotskou, vlastně nikdo neví, co vám prodat. Nejspíš se zeptá: „A jakou?“
Bývaly časy, že si host objednal skotskou a barman mu bez mrknutí oka nalil panáka Ballantine´s nebo Johnnie Walker. Převrat v devětaosmdesátém zatřásl i touto praxí. Chcete-li si dnes koupit skotskou, vlastně nikdo neví, co vám prodat. Nejspíš se zeptá: „A jakou?“
První rozcestí představuje volba mezi sladovou z jednoho konkrétního lihovaru (SingleMalt, např. The Glenlivet) nebo míchanou (Blended, např. Ballantine´s), což je směs i několika desítek sladových a obilných whisky.
Pokud se rozhodnete pro Single Malt, objeví se další rozcestí.
Pokud je na etiketě výraz Highlands, lze očekávat, že whisky (např. Glenfiddich 12 Year Old) bude mít sice výrazný charakter, ale spíše jemné kouřové aroma případně s náznakem rašeliny; vůně bývá florální (květinová) či fruity (ovocná), projevují se obvykle doteky vanilky (důsledek zrání v sudu po Bourbon whiskey), někdy oříšků. Někdy nic z toho není pravda! Je to tehdy, když výrobce chce opravdu překvapit, nabídnout něco neobvyklého, udivit konkurenci.
Výraz Lowlands slibuje sladovou whisky, která je velmi jemná ve vůni, o charakteru je třeba přemýšlet (např. Auchentoshan). Většinou se doporučuje těm, kdo teprve vstupují do světa zrajících obilných destilátů. Značek je jen několik a jsou ceněny mezi labužníky.
Na opačném pólu aromatického glóbu jsou sladové whisky, na jejichž etiketách čteme výraz Islay Malt, či nějakou jeho obdobu (např. Laphroaig). Taková whisky často voní jako lékárna, šokuje intenzívní rašelinnou a kouřovou vůní. Obvykle ji ocení především pokročilí znalci. Nemělo by vás ale překvapit, že se pro ni nadchne i naprostý novic. Prostě někomu sedne od prvníhodoušku!
Alexander Mikšovic, odborník na destiláty
